Zimní cena Varnsdorfu
Varnsdorf, bazén 25 m, 5 drah
2. 2. 2019
20 plaveckých oddílů
PKČL:
Radek Hölzel, Matyáš Hřebík, Michal Hřebík, Matyáš Kecek, Filip Konrád, Daniel Lehmann, Jan Lehmann, Ondřej Plaček, Michal Schauer
Veronika Heřmánková, Vendula Hopová, Michaela Milnerová, Barbora Prádelová, Stella Sedláčková, Silvie Taušová, Veronika Vacková, Nadia van Wassem
Počet startů: 90
Osobní rekordy: 36
Medaile: 20 (1. místo 13x, 2. místo 4x, 3. místo 3x)
Matyáš Hřebík 1. místo 100 P
Michal Hřebík 1. místo 50 a 100 P, 50 a 100 VZ
Vendula Hopová 2. místo 50 VZ
Barbora Prádelová 1. místo 100 P, 50 a 100 VZ
Stella Sedláčková 1. místo 100 P, 2. místo 50 VZ, 3. místo 100 PZ
Silvie Taušová 3. místo 100 a 200 VZ
Nadia van Wassem 1. místo 50, 100 a 200 VZ, 100 PZ, 2. místo 100 Z a 100 P
Výsledky PK: V ZC (266)
Celkové výsledky: V ZC+ (250)
Z celkově 35 přihlášených strartovalo za PK Č. Lípa pouhých 17 závodníků (část nebyla ze strany pořadatele přijata a ta druhá se z různých důvodů omluvila). Naši plavci předvedli ve většině velmi solidní až výborné výkony a rozhodně se mezi soupeři z dvacítky plaveckých oddílů neztratili. Skvěle zabodovala naše plavecká “mláďata” Bára Prádelevá a Míša Hřebík, která ze svých osmi startů vylovila sedm prvenství (to osmé uniklo pro diskvalifikaci nervózní Báry za předčasný start hned v její první disciplíně, potom už si své starty s přehledem pohlídala a nutno dodat, že měla o poznání větší práci vybojovat prvenství v početnější konkurenci oproti Michalovi). Výborně se také prezentovala svými výkony Nadia van Wassem, která byť závodila ve své žákovské kategorii, porážela i své starší a zkušenější soupeřky a v polovině startů zvítězila i v absolutním pořadí (celkově 4x první a dvakrát druhé místo). Stejně tak se skvěle dařilo i Silvě Taušové, které ještě v rekonvalescenci, se stálými a dlouhodobými zdravotními problémy, vybojovala dvakrát bronz, ale především stojí za zmínku téměř stoprocentní přepis jejích osobních rekordů (těsně zaostala pouze jedenkrát u motýlkové stovky). Pomalu se snad vzpamatovává i Vendy Hopová a snad ji trochu povzbudí zisk stříbra za padesátku volným způsobem. Kromě medailistek už také konečně začíná být vidět zvýšené tréninkové úsilí u Verči Heřmánkové, která se pomalu vrací ke svým “starým” časům a přidává i osobáky. Míša Milnerová i Verča Vacková s osobáčky šetřily, aby (doufejme) obě zazářily na dalších závodech v Litoměřicích. Mezi kluky šetřil osobáky i Filip Konrád, dařilo se již výše zmíněnému Michalu Hřebíkovi a konečně v nových rekordech plaval Radek Hölzel a přidali se i Michal Schauer, Ondra Plaček a Honza Lehmann (Matyáš Kecek i Dan Lehmann – oba po jednom osobním maximu). K Míšovi se přidal, co se týká medailí, pouze brácha Matyáš Hřebík, ale to pouze v jediném případě. Zvítězil na prsové stovce, ale bohužel ostatní starty byly od medailí poměrně výrazně vzdáleny.
Škoda neúčasti našich starších děvčat, dorostenek, protože v tomto případě by byl náš medailový účet výrazně vyšší, snad příště…
Všem velký dík za předvedené výkony a reprezentaci klubu, pohodový průběh dlouhého klání (končili jsme těsně před 19. hodinou), ale také pár slov pokárání především pro duo Michal a Matyáš Hřebíkovi – pozdní příchod (bez klubového dresu) nebo nedostavení se na vyhlášení výsledků (vždy bylo dostatečně a včas prezentováno!), Matyáš bohužel nepřišel ani pro své jediné první místo, kdy byl i přes zákaz v malém bazénku. Nutno podotknout, že na větších závodech jsou tyto prohřešky pokutovány. To byla jediná kaňka na jinak bezproblémových závodech…
A ještě něco na samotný závěr, prosíme o respektování požadavku snad každého pořadatele závodů, aby byl omezen doprovod na co možná nejmenší počet. Je to mnohdy z důvodu nedostatku místa pro samotné závodníky, mnohdy to ze strany rodičů vede k narušení průběhu závodů a také se stává, že rodiče obsadí už tak malý počet míst k sezení pro plavce, kteří především potřebují dostatečný prostor alespoň k uložení osobních věcí. Mimo jiné se i lépe rozvíjí vztahy a vazby mezi jednotlivými plavci, na které v rámci tréninku není až tak mnoho času, navzájem si mohou fandit a podporovat se (rodiče je takto vytrhují z kolektivu a někdy i “izolují”, stávají se “stínovými” trenéry ve snaze dovést je k co nejlepšímu výkonu, ale ne vždy je toto ideální a správné…). Stalo se i nyní ve Varnsdorfu, kam jsme odjeli autobusem (tedy bez potřeby řešit dopravu auty a tedy nezbytnou pomoc ze strany rodičů) a zrovna na těchto závodech byla možnost sledovat závody buď z haly přes prosklenou stěnu nebo z bazénového bufetu.